La Stodola

Jak začít? Toto místo jsem navštívila společně se Štěpánkou na dni otevřených dveří, a ač jsem byla předem informována, že se nejedná o moderní prostor, což jsem ani nečekala, nestačila jsem se divit. Už při vstupu to působilo, jako byste šli na víkend k babičce, přes dvorek, kde nebyla žádná tráva ani zeleň, a na mě to působilo velmi zanedbaně.

Nehodnotím jen první dojem, ale očekávala jsem, že když vstoupím do stodoly, zažiju ten "ach" moment a najdu tam krásnou zahradu, kde bych si řekla, že teď už to dává smysl. Bohužel se nic takového nestalo. Stodola byla hezká, ale bohužel mě nijak nenadchla, obzvlášť v kontextu ceny, která se pohybuje okolo 90 tisíc korun za tři dny. Nemám nic proti rustikálnímu stylu, ale musí to být hezké a vkusné, což jsem zde postrádala. Stoly byly extrémně úzké, nohy stolů vyrobené ze šicích strojů, což se jeví jako zajímavý nápad, dokud nezískáte místo právě u toho stroje a celou dobu se neboucháte o kov. To je podle mě trochu nešťastné řešení. Dekorací bylo tolik, že jsem nevěděla, jestli to není přehnané a zda vůbec všechny patří na místo, například staré váhy. Místo látek na stropě visela geotextilie, která byla značně opotřebovaná, každá židle byla jiná, což byl asi záměr, ale proč jsou u barového pultu židle z Ikey, když se ostatní vybavení nese v jiném stylu?

Bohužel tohle byla vlastně ta nejlepší část, která nás čekala. I přesto, že nás slečna prováděla, vše vysvětlovala a opravdu lobovala za toto svatební místo, nepomohlo to v celkovém dojmu. Už předem nás upozornila, že ubytování je spíše jednoduché a že to stačí na přespání. Uf, první, co mě zarazilo, byl ten zápach – jako ve sklepě u babičky, kde cítíte zatuchlinu a vlhkost. Nic, kde bych se cítila dobře, a jako astmatička bych v takovém ubytování určitě nespala. Manželské apartmá bylo, jak to říct... unikátní? Starší sedačky, každý kus nábytku jiný, což možná bylo úmyslné, ale postel z Ikey v manželském apartmá? Divně řešená rohová vana, do které se dva sotva vejdou. Co byl pro mě však totální přešlap, byla špína – všude pavouci, pavučiny, prach, koberce, po kterých bych rozhodně bosa nešla, a vše na mě působilo strašně chaoticky. Opravdu jsem tam chodila a nestačila se divit, zejména v kontextu toho, že za to máte zaplatit 90 tisíc korun.

Další pokoje, kde musíte nacpat několik lidí do manželských postelí, bez závěsů, pouze s roletkami z Ikey, a to jen na některých oknech, dveře, které ani nedoléhají, a výhled z okna, který rozhodně nepřipomíná Maledivy. V pokoji, kde se mají chystat družičky, byl lehce přehozen kus látky přes bojler, což mi v hlavě vyvolalo otázku: "Proč proboha?"

Jelikož mě slečna, která nás provázela, zná a ví, že místa hodnotím, sdělila jsem jí svůj názor, že mi chybí tráva a že první dojem není dobrý. Na vše odpověděla, že majitelé to budou dělat postupně, což chápu, ale tomu by měla být přizpůsobena i cena.

Tohle místo na mě působí dojmem, že ho někdo koupil, nasadil vysokou cenu, a teď ho pronajímá, dokud to jde, s tím, že možná někdy v budoucnu proběhne rekonstrukce. Upřímně si myslím, že by si za něj měli říkat mnohem méně peněz, a ubytování by raději neměli vůbec nabízet. V takových podmínkách bych nenechala přespat ani dělníky, natož svatební hosty. Staré vybavení je jedna věc, ale to, že by mělo být čisté, je samozřejmost.